Dějiny internetové revoluce pro mě začaly o něco později. Někdy koncem roku 1996 jsme si nechali ve firmě udělat WWW stránky a ke svým asi desetikilovým laptopům jsme si pořídili modem. Ten jsme si pak půjčovali a snažili se doma po večerech a po chvilkách připojovat ke světové síti. Byly to však stresové okamžiky, protože cena za připojení byla jako za normální hovor. Průběh byl asi následující. Vytočím číslo, čekám na spojení, modem jen zakašle nebo se odmlčí. Po dvacátém pokusu přichází závod s časem, v co nejkratší době musím uložit co nejvíce stránek, dokud se spojení nepřeruší. Vrcholné okamžiky prožívám při prohlížení stránek, o nějaké interaktivní komunikaci si mohu nechat jen zdát. Zážitky s internetem pak smutně zakončím smazáním pracně stažených souborů, na laptopu už není místo ani na otevření šestsetdvojky. Po pravdě řečeno, nečekal jsem, že se dožiji nějakého praktického rozšíření nového zázraku komunikace.

A po pár letech?… Mail, Chat, Google, ICQ, Skype, Idnes, blogy a kdoví, co ještě. Jak jsme to vlastně dřív bez internetu všechno dělali?