Česká republika měla málo svátků, ale letos se s novým svátkem zařadila mezi vyspělé demokracie s přiměřeným počtem svátků. Termín svátku byl předmětem mnoha návrhů a debata zabrala nemálo času poslanců a peněz daňových poplatníků. S tvrzením, že křesťané slaví Velký pátek jako nejdůležitější svátek, nesouhlasili ve sněmovně komunisti. Mezinárodní den žen zase poslanci vládních stran považovali za přežitek z dob komunismu. V klubu KSČ se dokonce diskutovalo na téma: 12 ?????? — ???? ????????????. Na návrh komunistky Jitky Gruntové: „případný další volný den by nemusel být právě církevní svátek“ prošlo kompromisní řešení. Poslanci nakonec vybrali dnešní den a návrh schválili. Důvodová zpráva k návrhu zákona o státních svátcích obsahuje vytržený list z Ottova slovníku.

Apríl — Ottův slovník naučný (1888-1909):
„U Římanů pův. měsíc druhý, od r. 46 př. Kr., kdy Iulius Caesar při opravě kalendáře položil začátek roku na 1. Ianuaria, měsíc čtvrtý. April zasvěcen byl bohyni Veneře, … Vedlé toho byl výklad od časoslova aperire, ježto na jaře celá příroda se otvírá.

Dne 1. toho měsíce posílá se aprílem. Posílají něco vypůjčit, čeho není, na př. vtipné seménko, muší sádlo, načež ovšem nedovtipka dojde výsměchu, jestliže se vrátil s nepořízenou. Zvyk ten panuje po Evropě a původ jeho není dostatečně vysvětlen.“

V anglicky mluvících zemích je 1.apríl Dnem všech bláznů a Mark Twain o něm řekl: „Prvního dubna si připomínáme, čím jsme těch zbylých 364 dnů v roce“. V dnešní době, kdy pravdivé je jen to, co píší v novinách, co říkají v rádiu a co ukazují v televizi, není problém vyvést aprílem miliony lidí najednou. A nemají média apríl celý rok? Není potřeba všemu věřit!